Mentální postižení

Mentální postižení

Mezi nejznámější i nejčastější mentální postižení patří porucha autistického spektra a Downův syndrom. Mentální postižení může začít vznikat již před narozením, během porodu či až po narození kdykoliv během života kvůli onemocnění nebo úrazu. Při určování mentální retardace je nutné zvažovat dvě hlediska, a to inteligenční kvocient a zda vznikne určité omezení ve dvou či více schopnostech, které jsou nutné při každodenním životě. Jedná se například o komunikaci, soběstačnost či zaměstnání. Je nutné mít na paměti, že mentální retardace se často vyskytuje s dalšími druhy postižení jako jsou například poruchy sluchu, zraku anebo epilepsie. Právě kvůli této skutečnosti je často velice náročné v prvotní fázi jednoznačně charakterizovat druh a původ onemocnění, protože řada příznaků bývá mnohých postižených podobná a charakteristická pro kombinovaná postižení.

Péče o dítě s mentálním postižením vyžaduje kromě láskyplné péče jeho rodičů také většinou péči mnohých odborníků, jako je neurolog, ortoped, fyzioterapeut a v neposlední řadě také tým lidí, pečující o důležitou duševní stránku jedince, mezi které může patřit psycholog, psychiatr, speciální pedagog či sociální pracovník. Tito odborníci určí rozsah funkčního omezení a doporučí rodičům, jakým způsobem s dítětem pracovat, jaké kompenzační pomůcky využít apod.

Jaké jsou příčiny mentálního postižení? Lidské tělo je neuvěřitelně komplexní, skládá se ze sta biliónů buněk, v nichž je dále zakódování až 100 000 genů. Jádro každé buňky obsahuje program složený z příspěvků našich předků. Program se nachází v našich chromozomech a společně představují genetický kód. Geny v našich chromozomech určují funkce jednotlivých buněk, těch fyzických, ale i těch nesoucích vývojové charakteristiky. Kvůli této komplexnosti je těžké určit všechny příčiny postižení. Jak už je zmíněno výše, postižení je zapříčiněno před narozením, během porodu či v průběhu dětství jakýmkoliv narušujícím vlivem na vývoj mozku. Velice často je postižení způsobeno poruchou genotypu, nebo genetickou výbavou, v řadě případů může postižení způsobit nedostatečná výživa či jakákoliv jiná deprivace.