Co náš pozemek čeká při zemních pracích?

Co náš pozemek čeká při zemních pracích?

Bez zemních a výkopových prací se žádná stavba domu neobejde. Bagrování, kopání a převracení pozemku „naruby“ spolu s velkým chaosem, který na pozemku v době terénních úprav panuje, asi nikoho příliš nenadchne. Na druhou stranu bychom bez důkladné úpravy terénu neměli dům doslova na čem stavět. A jak zemní a výkopové práce vlastně probíhají?

Při zemních pracích se za pomocí těžkých strojů vyhloubí půdní prostory pro základy domu a vedení sítí. V případě nepodsklepeného domu stačí vyhloubit základové spáry, pokud však chceme naši nemovitost podsklepit, je nutné vyhloubit velkou jámu. Aby stavební práce a terénní úpravy nepoškodily ornici, začínají zemní práce jejím sejmutím a dočasným uložením na jiné místo. Při budování zahrady je potom ornice navrácena na své původní místo.

Před tím, než se můžeme pustit do zemních prací a zahájit tak stavbu naší vysněné nemovitosti, musíme mít zajištěnou potřebnou dokumentaci. Jednou z podmínek je samozřejmě projekt domu, který obsahuje také výsledky geologického průzkumu a stav podloží. Změřeno musí být také množství ze země unikajícího radonu. Na základě těchto informací potom projektant určí například hloubku izolace proti radonu.

Pokud máme vyřízenou potřebnou dokumentaci a geodet již vytyčil a vyznačil stavbu, podle které se budou následně hloubit základy, přichází na řadu výkopové práce. Při těch je třeba si uvědomit, že zemina, která bude uvnitř vyznačeného půdorysu hloubena, bude ve výsledku mnohem objemnější, než jak ji vidíme ve stlačeném a zhuštěném stavu. Je proto třeba počítat také s dostatečným prostorem na pozemku, který bude sloužit k manipulaci se zeminou. Je dobré si předem určit, kam až dovolíme bagristům s těžkou technikou zajet, a jakou část pozemku chceme nechat nedotčenou a nepoškozenou. Vše pochopitelně záleží také na velikosti pozemku a terénu.

Ne všechny vyhloubená zemina však přijde nazmar. Zatímco část hlušiny bude z pozemku odvezena, další část najde své využití například při hrubých terénních úpravách či modelování zahrady. Ty však přichází na řadu až později.

Vyhloubené základové spáry jsou následně zalité betonem. Následně se vyhloubí spára pro ležatou kanalizaci a následuje navezení hlíny zpět, zhutnění podloží stavby, a nakonec navezení a zhuštění štěrku. Teprve poté může konečně začít budování základové desky.