Rodiče u Vánočních a Mikulášských besídek svých ratolestí tajně utírají slzy dojetí do kapesníku, dmou se pýchou a užívají si, jaké krásné představení jim dětičky připravily. Jsou děti, které se na besídku těší, opakují si doma říkanky a písničky a nemůžou se dočkat, až předvedou vše, co umí babičce, dědovi i mamince a tatínkovi. Každé dítě je ale jiné a najdou se tak i tací, kteří raději budou stát někde vzadu, pokud se tedy vůbec na pódium s ostatními dětmi vůbec odváží. Jak můžete malému trémistovi pomoci, aby v něm Vánoční vystoupení na besídce v mateřské škole nezanechalo negativní následky a bylo pro něj co nejpříjemnější?
V první řadě je dobré dítě podporovat i doma, paní učitelky většinou dopředu rodičům poskytnou básničky a říkanky, které jejich dítě bude recitovat, aby se mohli učit i doma. Čím více času nácviku věnujete, tím si bude moct být dítě jistější, že něco nezapomene a nebude se tolik bát. Přípravu však nepřeceňujte, aby dítě nemělo pocit, že na něj tlačíte, aby bylo perfektní. Mějte s ním hlavně trpělivost, za pokroky ho chvalte, a hlavně mu neshazujte sebevědomí. I tréma v budoucnosti u zkoušek nebo na koncertech se hodně odvíjí podle toho, jakou výchovu mělo dítě a přílišný perfekcionismus a tlak na dítě, aby bylo nejlepší, mu může ztížit budoucí vzdělání, když se bude bát vystoupit před třídu s prezentací.
Je pravda, že většina dětí školkového věku trému ani nezná, avšak pokud se přece jen bojí, je důležité projevit pochopení, dát najevo, že víte, jak se váš nejmenší cítí a že tu jste s ním. Někdy dítě povzbudí už i jen to, že se při vystoupení chytí za ruku kamaráda, že mu učitelka zajistí místo v zadní řadě, a je dobré sedě tak, aby vás dítě vidělo a vědělo, že jste tam s ním. Děti může uklidnit i talisman pro štěstí, třeba jeho oblíbený malý plyšáček schovaný v kapse. Jakmile dítko vystoupení zvládne, hlavně ho pochvalte a někdy je vhodná i drobná odměna.