Je zajímavé se zamyslet, že místy kudy dnes vysokou rychlostí denně projíždějí stovky automobilů, už kdysi dávno vedly důležité dopravní tahy, kudy každý den projíždělo mnoho povozů s koňmi a kde vzkvétal obchod. Nebudeme se vracet do úplně dávné minulosti, kdy vozu stačila zpevněná stezka, ale do dob, kdy u nás začalo první významnější cílené budovaní umělých silnic. Jendou z prvních “erárních” nebo císařských cest u nás byla cesta od Vídně přes Brno, Vyškov a Prostějov až do Olomouce a od tam ještě dál do Čech, Pruska a Polska. Císařská cesta proto, že ji nechal vybudovat císař Karel VI v roce 1727 a její stavba skončila v roce 1740. Někdy se této cestě říkalo také Slezská nebo Těšínská.
I když se může zdát, že přísná pravidla na to, jaké přesné parametry mají silnice splňovat jsou až výdobytky moderní doby, už tehdy byly podmínky velmi přísné. I když slezská cesta nesplňovala všechny podmínky, například místy neměla předepsaný povrch nebo šířku a chyběly postranní cesty, na její trase vzkvétal obchod ve velkém. Silnice pomohla i obci Brodek u Prostějova, kde přítomnost cesty ovlivnila produkci brodeckých džbánků a se svou roční produkcí a příhodnou trasou u císařské silnice byl a obec ve své době první mezi výrobci keramiky na Moravě. Nedaleko dnešního úřadu městyse také stojí zámek Brodek u Prostějova, kde ve své době sídlil korunní princ Bedřich, který se později stal císařem. Silnice do obce přivedla i mnoho dalších významných osobností.
Pro obce však z přítomnosti cesty plynuly i jisté povinnosti a nesnáze, například v dobách válek byly dříve “na ráně” a v dobách míru se o svůj úsek cesty starat, odklízet sníh, vysazovat stromy.