Děsí nás víc vrtačka nebo vidina utracených peněz? Aneb proč nemáme rádi zubaře

Děsí nás víc vrtačka nebo vidina utracených peněz? Aneb proč nemáme rádi zubaře

Zubaře se v České republice bojí téměř každý pátý člověk. I přes neustále modernizující se vybavení stomatologických ordinací, prášky a injekce tlumící bolest a šetrnost dnešních zubařů, se naše populace děsů způsobených zvukem vrtačky a bílých plášťů zkrátka nemůže zbavit.

Preventivní prohlídku u zubaře by měl každý člověk absolvovat alespoň dvakrát ročně. Muži mají s návštěvami zubaře o něco menší problém než ženy, které se tomuto limitu těsně blíží. V průměru tak absolvují 1,9 návštěv zubaře ročně. Tomu pomáhá také fakt, že ženy zubaře často navštěvují společně s dětmi. A jak už to tak bývá, pokud jde o naše nejbližší, máme pro prevenci poměrně větší zodpovědnost, než je tomu u nás samotných.

Důvodů, proč se lidé vyhýbají preventivním prohlídkám u zubaře, může být více. Jedna je to již zmíněný strach, který mnohé z nás provází již od dětství, nebo jej máme spojený s nějakým nepříjemným zážitkem, kterého se nemůžeme zbavit. Dalším důvodem však může být také velká časová prodleva mezi jednotlivými prohlídkami. Pohlídat si kontrolu u doktora jednou za týden nebo za měsíc je mnohem snazší než na ni myslet celého půl roku nebo dokonce rok. Spousta lidí potom ztrácí přehled, kdy u zubaře byla a kdy by ho zase měla navštívit a při přepisování kontrol ze starého diáře do nového vzniká často také spousta zmatků.

Třetím důvodem mohou být bohužel také peníze. I když preventivní zubařské prohlídky jsou hrazeny z našich zdravotních pojištění, dost úkonů si musíme hradit sami. Tomuto faktu příliš nepřispívají ani vysoké částky, které se často pohybují v řádech několika tisíc korun. Naštěstí si pacienti připlácí vesměs jen za estetické úpravy zubů či nadstandartní služby. Akutní stomatologické problémy b však mělo pokrýt standartní pojištění.

Platit si u zubaře nemusíme kontrolu ústní hygieny ani odstranění zubního kamene. Peníze by po nás stomatolog neměl chtít ani za tolik neoblíbené trhání zubu, injekční anestezii, léčbu zánětu dásní, rentgeny a standardní zubní plomby. Na co už si ale budeme muset nějaké peníze našetřit, jsou například bílé plomby. I tady však existují výjimky a to například u dětí do osmnácti let, kterým pojišťovna bílé plomby hradí, pokud je kaz vpředu na viditelné straně zubů, tedy do trojek včetně.

Nicméně jako jinde i tady platí zlaté pravidlo prevence. Pokud totiž budeme stomatologii navštěvovat pravidelně je vysoká pravděpodobnost, že zdravotní potíže podchytíme včas a ušetříme si tak spoustu peněz i bolesti.