Víme, co jíme?

Víme, co jíme?

Co se týče stravy, dělili se dříve lidé hlavně na dvě skupiny – na ty co jí maso a na ty, co ho nejí. I když je vegetariánství záležitostí poměrně novodobou, v dnešní době už existuje opravdu široká škála stravování a to jak s masem, tak bez masa.

Ve společnosti najdeme třeba lidi, kteří drží diety, jejichž hlavní složkou je maso. Takový oběd má pro ně potom podobu různě upraveného masa bez přílohy. Na druhé straně existují také lidé, co ze svého jídelníčku maso vyřadily úplně, a to většinou z nějakého vlastního přesvědčení. Někdo nesouhlasí se zabíjením zvířat, někdo zase nechce jíst maso, které si sám „neulovil“ a jen mu ho někdo naservíroval u stolu a někteří lidé zase odmítají jíst maso, které je jakkoliv chemicky nebo jinak upravované, a tak se ho raději vzdají úplně.

Málokdo však maso nejedl od malička. Většina lidí si k takovému rozhodnutí došla sama teprve v průběhu života. Faktem je, že drtivá většina těch, kteří maso jedí nebo jedli, mají jedno společné – neobstarávají si ho sami. Asi nikdo dnes nevezme pušku a nevydá se na hon na křepelky, ani si sám neuloví divoké prase. Mnohem jednodušší je totiž přijít do obchodu, kde už je maso umyté, navážené a naservírované. Aniž bychom se potom hlouběji zamýšleli, co všechno se s masem muselo stát, než se dostalo do lednic v našich supermarketech, naložíme je do vozíku a odvezeme domů.

 

Pravdou ale je, že do stavu, v jakém maso kupujeme, se samo rozhodně nedostalo. Zvířata musí pro maso za nás někdo chovat a pak bohužel také zabít. Většina z nás nemá žaludek na to, aby absolvovala exkurzi na jatkách, odkud se maso dostává právě na naše stoly, ale zároveň nikdo z nás nemá problém, si maso koupit v obchodě a doma ho sníst.

Zvířata jsou potřeba nejen na maso, ale celkově na živočišnou výrobu, která obsahuje kromě masa také výrobu například mléka nebo vajec. I tyto produkty si však málokdo obstará sám. Většina z nás si asi pro mléko a kartony vajec zajde raději do obchodu, než aby si pořídili krávu a slepice a zajišťovali si ho sami. Živočišná výroba je tedy důležitou složkou nejen státního zemědělství, ale také nepostradatelným pomocníkem pro každého z nás.