Odvěký (ne)přítel oheň

Odvěký (ne)přítel oheň

Oheň dal podle pověstí lidem Prometheus a byl to největší dar lidstvu. Člověk byl díky ohni schopen ohřívat si jídlo, udržet se v teple nebo odehnat predátory. Stejně jako každý živel je však i oheň nespoutaný a nikdy ne nepodřídí lidské vůli. V minulosti zapříčinil mnoho neštěstí a zmaru, smazal z povrchu celá města a člověk musel vymýšlet co nejúčinnější strategie, jak se mu bránit.

Dnes je způsobů ochrany před požárem celá řada, v každé veřejné budově musí být nainstalovány hasicí přístroje, na které se vztahují velmi přísné vyhlášky. Za jejich umístění a stav zodpovídá majitel a jednou do roka je třeba provést jejich kontrolu pověřenou osobou. Tyto opatření však mají svá opodstatnění, právě provozuschopný nezávadný hasicí přisroj může v uhasit požár.

Nejlepší obrana je však prevence a včasná reakce, a proto by v žádné budově neměl chybět požární hlásič. Díky němu jsme schopní oheň vlastními silami uhasit hned v začátku, případně získáme dost času na opuštění prostoru. Hlásič reaguje na výskyt kouře spuštěním signálu a včas nás tak varuje. Ideálně by měl být umístěn ve všech obytných místnostech, společných prostorech domů nebo v místě, kde je zvýšené riziko ohně, a to uprostřed stropu. Nevhodné je hlásič umístit na do vlhkých a prašných prostor, poblíž ventilátorů nebo světel, a je dobré si dát pozor na nekvalitní hlásiče, které reagují i na připálené jídlo v kuchyni.

Mezi další ochranu před ohněm patří protipožární nátěry dřeva i oceli. Dřevo je na oheň náchylné, a i když je ocel nehořlavá, velmi rychle ztrácí své mechanické vlastnosti a nosnost. Protipožární nátěry a obklady vytváří bariéru chránící po určitou dobu materiál proti působení plamene a sálavého tepla, a i když jeho hoření nezabrání úplně, získá tolik potřebné minuty.