Na Šumavě, kousek od německých hranic

Na Šumavě, kousek od německých hranic

Obec Borová Lada leží v krásné šumavské přírodě v nadmořské výšce 900 metrů, mezi obcemi Horní Vltavice a Kvilda. Nedaleko protéká Černý potok a Malá Vltava, spolu dál pokračují jako Teplá Vltava. Obec, ve které žijí necelé tři stovky obyvatel, se skládá hned z několika částí – Borová Lada, Černá Lada, Knížecí Pláně, Nový Svět, Paseky, Svinná Lada, Šindlov a Zahrádky.

V obci žije hodně mladých lidí, průměrný věk jejích obyvatel jednatřicet let. Pro život je dobře vybavena, je sem zaveden plyn, byl vybudován obecní vodovod a kanalizace s čističkou odpadních vod. Děti chodí do místní školky a prvního stupně základní školy. Ve vesnici pracuje pošta, pohraniční oddělení policie a dvakrát týdně tady ordinuje praktický lékař. Nejbližším větším místem je Kvilda, 25 kilometrů to mají místní do Vimperka a o kilometr méně ke státní hranici s Německem.

V historii regionu mělo v roce 1750 velký význam rozhodnutí majitele vimperského panství Josefa Adama ze Schwarzenbergu založit „dominikální“ obce. Prvními obyvateli se stali dřevorubci a dělníci ze zrušených sklářských hutí. V roce 1855 tady bydlelo 230 lidí, v roce 1930 téměř čtyři sta, a to převážně německé národnosti. Vznikaly živnosti, vyráběla se tuhá kolomaz pro mazání potahových vozů a strategické umístění na soutoku tří říček umožnilo vznik pil, mlýnů a hamrů. Řečištěm Malé Vltavy se splavovalo krátké dřevo z okolních lesů. Po roce 1945 řada osad zcela zanikla a později se do Borové Lady stěhovali noví obyvatelé z vnitrozemí.

Obec za dobu své existence často měnila název. V roce 1724 se jí říkalo Lovecké domky nebo na Myslivnách díky vybudované lovecké chatě, v letech 1918 až 1945 měla svůj původní německý název Ferchenhaid. Po 2. světové válce dostala název Bříza a od 5. února 1948 má jméno Borová Lada, které částečně vychází z původního německého názvu Ferchen – borovice.

Nejvýznamnější kulturní památkou v obci bývala kaplička Povýšení Svatého kříže se zvoničkou a křížovou cestou z roku 1860. Bohoslužby se tady konaly až do roku 1944, v padesátých letech byla zničena a zbourána. Díky nadšencům se ji podařilo obnovit a v roce 2006 byla vysvěcena knězem, který tady kdysi sloužil poslední mši. Ke kapli se váže množství legend, podle jednoho z nich sv. Anna, ochránkyně početných rodin navrátila zrak slepé dívce, která se tady modlila se svou matkou.

Pro turisty je dnes atraktivní Sovinec, v němž jsou ve voliérách umístěni ptáci, žijící v místních lesích. Kukátky lidé mohou pozorovat hnízdění sov a přijímání potravy.