Proč se bojíme lékařů?

Proč se bojíme lékařů?

Lidé často říkají, že mají strach z doktorů. Někdo se bojí zubaře, protože má strach z bolesti a nepříjemných pocitů při vrtání nebo trhání zubů, ženy zase často velmi špatně snáší návštěvy gynekologa, někdo trpí panickou hrůzou z nemocnic a nemocničního prostředí a někdo se prostě bojí obecně všech lidí oděných do bílého pláště. O tom, co je příčinou strachu z doktorů by se dalo polemizovat. Každý z nás je individuální, a proto nikdy neurčíme jednu obecnou příčinu, která tento strach způsobuje.

Říká se, že většina strachů a problémů u dospělého člověka má původ v dětství. V dětství jsme nejvíce zranitelní a velmi snadno ovlivnitelní, což je pravděpodobně důvodem, proč si právě v tomto období vytváříme své největší strachy a psychické bloky. Ani v případě strachu z lékařů to nemusí být jinak. Někteří z nás mohou mít například děsivé vzpomínky na to, když jim jako malým dětem trhali mandle, jiné zase mohla vyděsit jehla, kterou je pro ně tehdy z nepochopitelných důvodů paní doktorka píchala. I když si tyto věci v dospělosti dokážeme zpětně racionálně odůvodnit, psychického bloku, který se v nás v důsledku toho v dětství vytvořil, se jen těžko zbavujeme.

Strach z lékařů ovšem nemusí mít původ jenom v dětství. Velkou roli může hrát i internet a informace na něm umístěné. Pokud máme nějaký zdravotní problém většinou první, co uděláme je, že se podíváme na internet, co se o tomto problému píše. Problém je však v tom, že tam obvykle nepíší lékaři, ale jen „obyčejní lidi“, kteří nejsou vůbec z oboru a tudíž tomu jen těžko rozumí. Tento typ zjišťování informací pro nás může mít dvojí efekt- buď se dočteme, že náš problém je podle některých internetových (ne)odborníků na tolik banální, že si stačí uvařit čas a návštěva lékaře je naprosto zbytečná, nebo se v opačném případě dozvíme, že už nám nezbývá moc času života, což nás natolik vyděsí, že k doktorovi raději nepůjdeme, aby nám toto zjištění ještě nepotvrdil. Strach z lékařů tedy ve výsledku nemusí být strachem z lékařů jako takových, ale strachem z toho, že se dozvíme něco špatného o našem zdravotním stavu. Čím větší a vážnější zdravotní problémy potom máme, tím větší je i náš strach z toho zjistit, co nám skutečně je. Lidé si tedy s pomocí internetu vytváří sami v sobě bloky a strachy, které jim brání, aby navštívili doktora, což ve výsledku vede k tomu, že se jejich zdravotní stav na tolik zhorší, že když už tam nakonec přijdou, může být pozdě.

Je důležité mít na paměti, že všem velkým zdravotním problémům a nemocem se dá nějakým způsobem předcházet. Důležitá je v tomto ohledu prevence. Měli bychom si uvědomit, že hlavním úkolem lékaře je prevence a tedy předcházení možných nemocí pacienta a teprve v krajním případě, kdy selžou všechny pokusy o to jim předejít a nemoc skutečně propukne, je léčit. Tuto prevenci zajišťují především praktičtí lékaři, které by měl každý z nás mít. Pravidelnými návštěvami praktického lékaře tak můžeme předejít nejednomu závažnému onemocnění.